Výlet ve městě Margao
Vstáváme tak jako včera po 9 hod a děláme si snídani. Ještě nám zbyl toustový chleba a džem, tak si ho mažu. Ještěže jsem si všiml, na tom chlebu už lezou nějaké mušky, takže všechno vyhazujeme do koše. V lednici máme ještě půlku ananasu, ale bohužel ten nám taky napadly mušky. Pouze zbývají banány v lednici ze včerejška jsou v pohodě. Marťa si dává zabalený toast ze včera. Jdeme do naší oblíbené restaurace a dojídáme se tam jejich grilovaným syrovým toastem a k tomu si dáváme studené kafé. Dneska máme v výlet ve městě Margao, a tak se vydáváme pešky do města Varca. Bus přijíždí do 15 min a my následně opět vystupujeme až na autobusovém nádraží. Kupujeme si tam sendvič, který hned spořádáváme. Podél cesty se vydáváme do centra a cestou potkáváme další krávu kráčející bezproblémově po silnici.
Dále si všímáme fish marketu, tak se jdeme podívat. Pěkný rybí smrad všude kolem, a tak market procházíme i nazpět.
Předražené koření
Hned u toho je další tržnice s ovocem a zeleniny, kde to mnohem lepe voní. Procházíme ji a je nám za patami nějaká ženská. Ukazuje nám její shop plný koření. Voní to fakt pěkně, a dokonce nám dává i vyzkoušet. Marťa povídá, že by i vzala drcenou skořici a kurkumu. Paní nám to zabaluje a pak na náš vyhrkne 600 INR. Čumíme s Marťou nevěřícně na sebe, a tak ji rukám, že to nějak přestřelila. „Ne, to je 100 g skořice a kurkumy máte 50 g“, povídá. „Máš to moc drahé, to i u náš je mnohem levnější“, povídám. OK tak 500 INR, povídá. Ne tohle je stále moc drahé, povídám.
Po několika vyměněných vět říká nakonec 300 INR. Ne dýky, odpovídám a předávám ji již zabalené koření v sáčkách. „Sorry“, dopovídám a jdeme. Skoro už vycházíme z tržnice, když tu paní za patami přispěchává a v pozadí zakřičí, 150 INR! „No vidíš, to už je lepší“, odpovídám. Bereme to a jdeme.
Procházíme ke kostelu Svatého Ducha. Jedná se o katolický kostel původně postaven jezuitskými misionáři v roce 1564, ale byl zničen v roce 1571. Později byl přestavěn v roce 1645 a rozlehlá stavba byla dokončena v roce 1675. Jeho architektura je příkladem indického barokního stylu. Vnější fasáda je tvořena nedotčenou bílou fasádou a věžemi na obou stranách se střední kupolovou strukturou.
Indická kavárna
Kostel je bohužel zavřený a tak pokračujeme dále, kde si všímáme nějaké kavárny, a tak okusíme. Mají tu klimatizaci, bohužel jen teplé kafé, a tak si ho stejně dáváme. K tomu si dáváme Créme Brulée, což je kupodivu francouzský pálený krém. Konzistenci má jako pudink, ale je mnohem jemnější, protože je připraven ze smetany a žloutků. Shora má zkaramelizovaný cukr s vanilkovým krémem a meruňkovou marmeládou dole. K tomu i zkouším Goan Sausage pie, který je z listového těsta a už podle názvu se jedná o jakýsi salámový dortík. Je to vynikajíce i kafé je výborné.
Teď se Marta všimla, že ztratila stříbrný náramek, pravděpodobně cestou tady tak trosku smutní. „Já jsem tady cestou zase ztratil filtrační láhev“, uklidňuji ji. „Hold někdy se to stane“, dopovídám. Po kavárně se snažíme ještě kousek kouknout po náramku, ale ten už bude nejspíš u někoho. Výlet ve městě Margao nekončí a my tak jdeme dále až k Municipal Garden parku, kde půl hodiny usedáváme a odpočíváme. Park byl navržený rodinou Mavany a pojmenován podle Aga Khana během jeho návštěvy těsně před osvobozením státu Goa.
Přichází k nám nějaký Ind, zda nemám oheň a my zrovna našli na naší lavičce nějaký zapalovač, tak mu ho dáváme. Asi aby mu to nebylo blbé, tak s námi nějakou dobu povídá, bohužel jeho angličtina je dost chabá. Dozvídám se o něj ne moc nové věci, třeba že Indie je chudá. Park je pěkný, ale to je tak vše ve městě, co tu tak mají zajímavé.
Indické kostely
Asi kilometr odsud jsou kostely, a tak abychom zabili čas, jdeme se kouknout. Cestou si všímám obchodu se Samsung mobilama, tak se jdu kouknout na ceny. Třeba Samsung Galaxy A7 tu mají za 9000 INR, což je na naše ani ne 3000 Kč. Určitě je to tu levnější, ale můj mobil snad bude ještě dlouhou dobu sloužit. Marťa se kousek dále všímá obchodu s hadrama, tak se jde mrknout. Obecně ty hadry jsou ve starším stylu a jsou moc volné.
Pokračujeme ke kostelu St. Sebastian Church, což je katolický kostel, který vznikl na počátku 40. let 20. století. Všímám si, že zrovna probíhá uvnitř místní svatba.
U kostela nám hned nám stojí bus a my nasedáme a jedeme na ústřední autobusové nádraží, kde přesedáme zpátky na bus do města Varca. Myslím, že se výlet ve městě Margao vyplatil. Tam si jdeme ještě koupit nějaké věci na večer a Marťa kupuje i rodičům nějaké sladkosti. Kupuji si sendvič a Marťa si vzala nějaký donut a mini pizzu. To spořádáváme u obchodu a kráčíme zpátky na apartmán. Máme po 6 hod, a tak chillujeme. Až v 9 hod se rozhodujeme jít na jídlo a dáváme si to co včera, Panner Butter Masala s pivem Kingfisher Premium. Jednoduše vynikající kombinace.
Slyšíme, že z pláže hraje živá hudba a jdeme se kouknout. Cestou za námi začínají jít dva psi a na to vidíme před námi další smečku. Začínají před námi na sebe vrčet a teď máme fakt respekt. Nějak opatrně nakonec přes ně procházíme. Přicházíme na pláž, ale hudba hraje stále dost daleko, takže se kocháme mořem. Zkouším noční focení. Zpáteční cesta je opět vedená jedním z psů, který náš v pulce opouští. Docházíme na apartmán a jsme zralí už jen na postel. Před 12 uleháváme.