Zpátky do Cebu city
Zpátky do Cebu city
Vstávám opět před budíkem něco před 9 hod a mám v plánu jít si jít zašnorchlovat na Panasagma beach. Dávám si kafé a rohlíky ze včera a povídám Lukášovi, zda se nechce přidat (někdo mi musí pohlídat věci). Usedávám na houpací sít a čekám na něj. Mezitím tam usedavá holčina, a tak po pár větách zjišťuji, že je z Německa a je ji teprve 20 let. Cestuje již 1 rok a 7 měsíců. Vydělává si ale na cestu sama. Jmenuje se Lea.
Jdu si sbalit batoh, protože dnes možná pojedu do Cebu city a odtud na ostrov Bohol. Bágl si dávám do úložného prostoru, co má tento hotel. Lukáš si ještě objednal vajíčka, a tak si dávám další svoji kávu a sedám si do houpací sítě. Mezitím tu přišli dva další týpci, jeden je z Rakouska a druhy z Francie. Přichází Lukáš a Lea se ptá odkad je on a jakmile řekl Polsko, tak na nej hned začala polsky mluvit. „Jak se to možné, že umíš polsky?“, ptá se Lukáš. „Moje mamka je polka, a tak jsem se to naučila“, odpovídá. Následně se Lukáš ptá, zda už byli na Panasagma beach a ti povídají, že ne, a tak jim nabízí ať se k nám přípoji. Souhlasí, a tak se nějak navzájem čekáme skoro celou hodinu a nakonec vycházíme.
Pláž Panasagma
U hlavní cesty se stavujeme ještě na oběd. Prý tady obědvali včera a byli spokojeni. Dávám si rýži, zelené fazole a vajíčka, protože nechci dráždit opět žaludek. Sedáme společné ke stolu a povídáme si o chilli, protože jsme ho dostali k jídlu. Dozvídám se, že od Ley otec je zase z Turecka, a tak je Lea zvyklá jíst pálivé. Povídám jim o svém chilli festu z minulého roku 2018, který mě dost potrápil i když jsem ho vyhrál. Dojídáme a jídlo bylo velmi dobrém platím jen 55 PHP. Na cestě nám opět tuk-tukáři nabízí jízdy a my jsme si nakonec vyjednali u jednoho cenu 25 PHP za každého a je nás 5. Míříme tuk-tukem směrem k Panasagma beach.
Usmlouvám ploutve
Dostáváme se až k Chill baru, kde kempíme u jakési na půl pláže. Mažu se, a protože máme po skoro půl 1 a jelikož mám od Vereny brýle a šnorchl, ale ne ploutve, tak si jdu půjčit. Ze 120 PHP to usmlouvám na 50 PHP. Docházím k našim a jdu hned do vody. Podle mapy.cz musím plavat více napravo abych viděl sardinky. Je tady kolem dost lodí s turisty, ale to mě nezastaví to nenajít. Snažím se plavat za loděmi i když se tu trošku díky lodím více dělají vlny. Nějaké již vidím, a tak plavu k nim.
Mraky sardinek
Wow, až teď za loděmi, někde kde nikdo není to teprve vidím. To je mega velké hejno sardinek a v jedné chvíli jsem jimi úplně obklopen. Je to úžasné, nikdy jsem nic takového neviděl a škoda, že nemam foťák do vody. Chvíli si tu s nimi plavu a pak se opět vracím zpátky ke břehu kde jsou všichni jen Lea se stále šnorchluje. Lukáš si půjčuje mé potápěčské brýle a jde objevovat. Mezím kecám s klukama.
Poté, co se Lukáš vrací, tak se jdou kluci poptat, jak je to s potápěním do hloubky, zatímco já si jdu pro banánový koktejl a platím 70 PHP. Docházím k Lukášovi a uvažuji, že bych se přesunul více doleva, abych viděl nějaké vodní želvy. Ten souhlasí a my tak jdeme dále. Nasazuji si ploutve brýle a jdu objevovat. Nejdřív narážím na řasy ale zda se, že právě ty zakrývaly nádherné koraly dále. Barvy se snoubí dohromady. Škoda, že nemam čočky, abych na ně lépe viděl. Tu i tam rybičky plavou u korálu, zvláště ty modré, nebo zelenomodré. Je to nádherné ale želvu bohužel nepotkávám.
Plavu zpátky a teď se jde potápět Lukáš. Mezitím si tu dělám fotky a najednou na mě někdo volá. Je to ten pár ze včerejška u vodopádu Inambakan. Nevěřil bych, že je ještě potkám, ale oni včera povídali, že zde do Moalboal pojedou. Jen se zdravíme a ukazuji jim kde je dobré místo na želvy, a tak se loučíme a přejeme si vše dobré. Lukáš vylézá a povídá, že měl štěstí vidět želvu a že si i sáhnul.
Další noc tu nezůstanu
To koupaní nám celkem stačilo, a tak jdeme zpátky a snažíme se vyjednat cenu za tuk-tuk. Až u druhého se nám to daří za 50 PHP dohromady. Cestou ještě nabírá lidi. Dojíždíme do centra a kupujeme si ještě nějaké pečivo. Následně mu povídám, že jdu do 7 eleven pro pití, ale on že už půjde na hotel, a tak si tam kupuji mirindu a jdu směrem na hotel. Jsem rozhodnutý, že tu další noc nezůstanu, a tak beru krosnu z ulozneho/odkladoveho prostoru hotelu a chci se jít rozloučit s Lukášem, ale ten tu nikde není a jelikož nemám ani na něj kontakt tak či onak beru krosnu a vycházím k hlavní cestě na bus. Asi po 15minutovém čekáni přijíždí a já nasedám směrem do Cebu city.
Zpátky do Cebu city
Cesta je neuvěřitelné hopsavá, až si říkám, zda má bus vůbec odpružení. Snad až v 8 hod dojíždím do Cebu na South Terminal. Před sebou vidím 7 eleven, a tak si tam dávám Makaróny s plněným knedlíkem a k tomu jsem si koupil ananasový džus. Vycházím a volám Marti. Celou dobu nic a teď začalo pršet. U south terminálu odchycuji jeep ale nasedám do spatného. Po několika zastávkách vystupuji a čekám na jeep 13B, který má sem přijet. Nepřijíždí ale nic, i když Google Maps hlásí že by měl. Ptám se místního páru a ten povídá, že by měl stát za rohem naproti banky. Je tady i univerzita, a tak se ptám securiťáka, kde stoji 13B. Ten neví a ptá se dalších lidi. Nakonec že mam přejit silnici a něco pojede. Přichází securiťák s párem a ten říká, že jde také mým směrem na části Zapatera.
Nakonec ale odchytáváme 13C jeep, páč 13B nejede a dojíždím vice k mě oblasti. Až doteď jsem zvládl si i volat s Marťou. Prší stále více a já to mám pořád daleko, a tak se koukám na další jeep k hotelu Hey Fellas Guesthouse a měl by tam jet 62B. Místní pan se mě ptá kam jedu, a tak mi odchytává jeep, kde platím 7 PHP a dojíždím. Mám to už jen 2 min chůze a úspěšné docházím. Od té doby, co jsem odchytával jeepy musela uplynout minimálně dobrá hodina.
Cebu hostel
Recepční se jménem Chris mě zdraví a následně mi ukazuje tipy na ostrovu Bohol. Mám v ceně i snídani a kafé zadarmo. Ukazuje mi pokoj a co mě udivuje, je že tu má vyvěšeny řád hotelu, kde se píše zákaz jezení v místnosti spaní a že voda neteče od 11pm do 1am. Máme po půl 11 tak to stihnu, ale voda moc opravdu neteče. Každopádně se zvládám se osprchovat plus si myji ponožky a funkční tričko. Pak píšu cestopis a asi 0:45 ulehávám.