Pláž Saadiyat
Dneska se nám nechce nějak vstávat, a tak vyspáváme do půl 10. Ani si kafé neděláme, ale koupili jsme nějaký tavený sýr a vícezrnný chleba, a tak si ho dáváme na snídani. Snad až po 11 hod vycházíme z hotelu a čekáme na bus č. 192. Všímáme si, že žádný takový nepřijíždí, místo toho tady jezdi busy se sledy čísel např. 110-193, a tak po 45 min čekání konečně nastupujeme do klimatizovaného busu. Čekali jsme, ze nás zaveze na nějaké stanoviště, a tam budeme čekat přímo na číslo 192, ale nakonec jsem řidiče musel zastavit na křižovatce, neboť bychom jeli úplně jinde. Nechal nás tedy vystoupit a my si to v pařáku kráčíme na pláž Saadiyat. Cestou si všímáme nových domu a hotelu a řekl bych, že to bude nějaká milionářská oblast. Dokonce tady vidíme i gazely kráčející kolem.
Už vidíme na pláž, a tak se odebíráme se podél hotelu k němu. Tam nás ale zastavuje securiťák, že nás dal nemůže pustit my si to musíme obejit. Přitom o nic nejde přece a pláž je přímo před námi. Všímáme si i jakési oázy kolem.
Naproti už vidíme bránu a je jasné, že zde bude vstup. A taky že jo – 35 AED na osobu? Cože? To si snad dělají prdel. Tohle to není možné. Tak jakože když už jsme tu tak to zacvakáme ale pěkně mě to naštvalo. Ptám se, zda je v ceně lehátko a prý ne, je to za příplatek 35 AED. To víte že jo. Procházíme a hledáme místo daleko od lidi na velké plazi. Ještě se mažu, protože to fakt pere, ale zase tady fouká, takže se to pocitově tak vyrovnává.
Našel jsem iPhone
Do vody kráčíme až po 20 min a je mnohem studenější než na pláži v Goa. Pláž není vůbec strmá, a i tak tady plavou nějaké typy řas. Za tu cenu to mohli alespoň více vyčistit. Vylézáme a Marťa ukazuje do vody s otázkou: nevypadl ti mobil? Ale já věděl, že jsem žádný neměl, ale přece co to vytahuji? Wow! iPhone, ale je už zažraný od soli. Ten už tu nějaký pátek bude. A tak ho beru s sebou, ale nic neočekávám. Slunce nějak pálí, a tak si říkám, co kdybych se zakopal do písku, a tak si dělám díru a Marťa mě zakopává a já tu bezmála ležím přes hodinu. Příjemné to studí.
Když se již čas naplní vybourávám se z písku a všechno to jdu opláchnout. Všímám si zálivu. Balíme a fičíme zpátky na bus, který nám jede 15:40. Vracíme se na hotel a od té soli se poradně sprchujeme. Přechází nás nějak únava, a tak usínáme asi na hodinu a půl, mezitím se setmělo. Pak už víceméně chillujeme na pokoji.