DEN 7 – Nejmohutnější vodopád Evropy

Nejmohutnější vodopád Evropy

Ráno vstáváme něco po 9 hod. Počasí se dneska o něco umoudřilo a hlavně už nám svítí sluníčko a to je ideální na fotky vodopádu Rjukandi Wasserfall. Dneska už nám žádný beran vodopád nestřeží. Vrchol vodopádu je moc pěkný a hlavně se nám naskýtá krásný výhled na okolí nasvíceny sluníčkem. To už okolí vypadá hned veseleji všude kolem.

vodopád

údolí

iceland

údolí

waterfall

Jdeme se koukout nad vodopád a narážíme na kamenité místo. Hned jsme si vzpomněli na Laufskálavarða. Ale budeme kreativnější a z kamenů cosik postavíme, nebo ještě lépe napíšeme. A tak sbíráme asi 15min co nejlepší kameny abychom dali o sobě vědět, že i Češi toto místo navštívili.

kameny

rocks

Už nám tady dorazil i autobus s turisty, což jsme vůbec na severu nečekali a myslím, že je zase čas jet dále.

cestou necestou

No není to krása. Mě osobně se tady příroda moc líbí. Už i ten nádech té jemné pokrývky sněhu v červnu dává severu své kouzlo. Dojíždíme po 30 min k místu nesoucí zvláštní název Parking. A co že je tady vidění? Ta úžasná krajina a hory kolem, to se Vám chce hned si sednout a užívat si to. I když je toto místo navštěvované, díky tomu, že je u hlavní silnici, tak židle ještě stále drží. Vítr na otevřeném prostranství fouká víc než dost.

hory

parking

Z jedničkové cesty vjíždíme na polní cestu s číslem 864. Pomalou jízdou se dostáváme na sever k vodopádu Dettifoss. Cestou potkáváme několik aut, protože se jedná jedno z nejnavštěvovanějších míst severního Islandu.

Dettifoss

Dettifoss se nachází na řece Jökulsá á Fjöllum a je pokládán za nejmohutnější vodopád v Evropě (s největším průtokem vody v Evropě). Vodopád je široký 100 metrů s převýšením 44 m. Hned u vodopádu se natáčel film Prometheus (2012).

dettifoss

dettifoss

Není to jen vodopád co tady obdivujeme. Naše pohledy také směřují na kaňon Jökulsárgljúfur, kudy otéká voda z vodopádu a tvoří tak řeku Jökulsá á Fjöllum. Kaňon je místy 120 m hluboký a 500 m široký. Jedná se o druhou nejdelší řeku (206km) na Islandu.kaňon

canyon

Za vodopádem nacházíme turistickou cestičku. Podle označení na ceduli „foss“ nám je jasné, že se jedná o další vodopád na cestě a tak docházíme k vodopádu Selfoss. Ten se nachází na stejné řece jako Dettifoss. Selfoss je 11 metrů vysoký.

selfoss

selfoss

Kaňon Ásbyrgi

Zpáteční cestou se blížíme k autu a stále se vydáváme směrem na sever. Cestou se nám rozjasňuje. Po 30 km polní cestě se dostáváme k dalšímu bodu. Jedná se o kaňon Ásbyrgi. Jde o 90 metrový půlkruh skal porostlých barevnými lišejníky. První vikinští osadníci věřili, že kaňon je otiskem kopyta létajícího koně patřícího bohu Odinovi. Celým kaňonem jedeme až nakonec, kde se nachází parkoviště. Vystupujeme a jdeme jednou z cestiček až k jezeru Botnstjörn.

Ásbyrgi

 Ásbyrgi

Autem se vracíme zpátky a dalším plánem je vylézt kaňon, který zasahuje doprostřed Ásbyrgi a který právě autem ze spodu míjíme.

 Ásbyrgi canyon

Zjišťujeme, že jedna cestička vede kolem něj a tak necháváme auto v kempu hned u něj. Příroda je kolem naprosto dokonalá.

 Ásbyrgi canyon

Cestou potkáváme pár lidí a nakonec docházíme až na kraj. Odcházejí odtud i dvě starší paní a jedna z nich povídá: „Do me a favor and don’ť go too close to the edge.“ „Don’t worry, I got used to it“, odpovídám. Stejně mi to nedá a koukám dolů u okraje.

 

 


 Ásbyrgi canyon

 Ásbyrgi Ásbyrgi canyon

Vracíme se zpátky k autu a míříme na severozápad, až  zastavujeme na výběžku Tjörneshreppur. Nejsme sami, kdo si tady udělal procházku.Tjörneshreppur

Húsavík

Pokračujeme směrem do Húsavíku a příroda kolem chytá nový rozměr. V dálce pozorujeme pozoruhodné pohoří Flateyjarskagi. Teď už se vydáváme jižní cestou.

Flateyjarskagi

V Húsavíku zastavujeme u obchodu Nettó. Musíme si pospíšit protože, za 15 minut se bude zavírat. A tak rychle kupujeme pečivo, nějaké sladkosti, pití. Mezitím nám prodavačky zavírají chladící vitríny a tak ještě jednu mladší prosím, zda bych si nemohl vzít „spread butter“ aneb pomazánkové máslo. Ta ukazuje na obyčejná másla a tak ji vysvětluji, že toto nechci a tak se na me začíná mračit. Nakonec s ní nic nevykomunikuji a tak si beru to obyčejné. Máslo styl „Rama“ fakt nemusím, ale něčím si to prostě potřít musím. Pojíme v autě a jedeme. Michal má tady kousek kamaráda Petra, ze střední školy, který pracuje na recepci v blízkém hotelu Árbót HI Hostel, ale také na farmě. Tak jedeme za ním.

Přespání v dřevěnné chatce

Z cesty 85 vjíždíme na polní cestu, přes most až dojíždíme k hotelu. Petr nám jde naproti a seznamujeme se. Kecáme o jeho práci na Islandu a je vidět je že moc rád, že ho někdo přišel navštívit. Teď se ještě musí vrátit na recepci a my tak usedáme hned u vstupu na společenské místnosti a dáváme si kupovanou bábovku a k tomu v teple popíjíme čaj. Jakmile končí, nabízí nám přespání u něj v dřevěné chatce a tak hned po práci se tam vydáváme.

Nejdříve so mě udivuje je to, že chatku vůbec nezamyká – Islanďané mají úplně jinou mentalitu. Když už se prý zamyká, tak je to kvůli turistům. Chatka je útulná a stále se v ní topí – elektřina tu údajně není drahá díky tomu, že 85% domácností je vytápěno geotermální energií. Usedáme do sedačky a Péťa nám nabízí Islandské pivo. Všichni kecáme a je to tady fakt hodně velká pohoda. Údajně zde bydlí další dva lidé, ale ti jsou teď pryč.

Dnes je den po letním slunovratu, proto se jdeme kouknout na kopec. Je už 23:45 a teprve teď zapadá slunce – vlastně nezapadá – celou noc se drží na obloze. Je to něco hodně neobvyklého.

Vracíme se zpátky a pomalu uléháme do postele. Dnešní „noc“ se určitě dobře vyspím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..