Zpátky do reality
Cesta na letiště
Marťa vstává jako první, zatímco já ještě polehávám. Dobaluji si kufr a teď už je jen čas jít a rozloučit se. Dole vracíme kartu a to už máme namířeno na metro. Bylo tady fakt krásně – byl to týden, který stál za to. Jednalo se o naší zatím nejvzdálenější lokaci (březen 2018). Dokázal bych tady klidně nějaký čas bydlet. Ale teď je čas jít. Podle papíru máme letět ještě déle než tady – přes 10 hod opět s přestupem v Kyjevě. Jedeme reverzně tou stejnou trasou jako na hotel. Docházíme na letiště, a protože mám na sobě stálé kraťasy a gumové cukle, jdu se hned převléct na záchod do riflí a pevných bot.
Odebíráme na Check-in ať se nám alespoň od kufrů odlehčí. Vysvětluji Thajskému zaměstnanci linek za přepážkou, že bychom chtěli místa v prostřední radě u uličky. Ten to samozřejmě splete a da nám je do levé rady. Nejen, že jsme mu to dvakrát opakovali, ale ještě jsme mu to nakreslili. Letenky raději ještě překontrolováváme a co nevidíme… Nemáme ani místa vedle sebe. Pán byl očividně zmatený jako lesní včelka. Opět jdeme k přepážkám a to už jsme naštvaní, jestli si z nás neudělal fakt řiť. Tentokrát předáváme letenky jiné paní na reklamaci. Po několika minutách čekání nám vyjede nově u sebe místa – ale stejně sedíme v levé radě. Nemáme nervy to řešit a musíme ještě dopíjet poslední vodu/mirindu co máme. Na to ještě jdu rozměnit peníze na eura, ale nějakou tu rezervu si necháváme, protože nějaké pití bychom si rádi koupili ještě v duty free.
LAST CALL
Boarding je o hodinu dříve než odlet, takže se raději odebíráme na stranu s cedulí departures. Procházíme detektorem a v tom koukám, ze boarding už začal. Uklidňujmě představa, že lidi bude nastupovat dost. Jdeme přes passport checking, ale jsou tu velké fronty, ve kterých čekáme dalších 15 min. Minuty se krátí a my u konečně procházíme dále. Nemáme času nazbyt, tak nasazujeme rychlý krok a přitom sledujeme cedule kudy vlastně jíti. Ke gate G se jde 10 min? Za necelých 20 min odlítá letadlo – to bud nestihneme, nebo to bude tak tak. Zrychlím ještě více, když se všimnu „LAST CALL“. Marťa se hrne za mnou, ale přestává mi stíhat. Proč musíme mít Gatu G5 až úplně na konci?. Otáčím se na Marťu a ukazuju, ať si švihne. Docházíme a všechno nakonec v pohodě stiháme, ale docházíme jako poslední. Nasedáme a házíme věci do přihrádek a usedáváme. Teď už zpátky do Kyjeva.
Z Bangkoku do Kyjeva
Nečekaně sedím vedle nějakého ukrajince. Vylétáme a půl hoďky uletí jako voda a už nás občerstvují. Borec si vedle mě dává pivo, a jak jsem očekával, než jsme dostali jídlo, šel pres nás dvakrát na záchod. Sem tam něco na mě promluví „po russki“, ale moc jsem mu teda nerozuměl. Později dostáváme jídlo na výběr jídlo. Buďto rybu, nebo kuřecí. Druhá volba vítězí.
Musím říct, že jídlo cestou do Bangkoku bylo lepší, větší a chutnější. Pán už po čtvrté vstává a spolucestující před i za námi začínají být z něj nervózní. Mezitím si pouštím film Gravitaci a pak dokoukávám Matrix bez dabingu. Pan si dal další pivo a k tomu ještě víno. V jednom kuse ho pouštíme buďto na záchod, nebo už nemůže sedět navíc furt na mě cosik mele. Už na něho ani nekoukám a nevnímám. Dámy a pánové toto je snad v celém letadle nejhlučnější pasažér, pravděpodobně už toho moc vypil. Ostatně jde z něho cítit pěkně chlast. Hodiny naštěstí ubíhají celkově rychle a až hoďku před příletem dostáváme syrovou bagetu. Ještěže jsme měli ty sendviče a tousty jinak bychom pošli. Blížíme se ke Kyjevskému letišti a z okýnka jde vidět jen bílo. Místní kyjevské počasí je -7°C, to je rozdíl asi 40°C od Bangkoku.
Nechceme se jako v Bangkoku honit, a tak raději jdeme ke gejtám, abychom si v klidu dali kafé. Sedáme si do letištní restaurace a objednáváme. Nahoře koukám na odlety a dozvídám se, že let bude opozděn skoro o 2 hod, díky odklizení sněhů (jo toho tu je hromada). Tak si dáváme ještě těstoviny se slaninou a nivou. Bylo to výborné a platíme kolem 550 hriven i s pitím.
Zpátky do Krakowa
Po jídle čekáme na letadlo směr Krakow. Jako kompenzaci dostáváme bagetu a vodu. Je 9hod místního casu a konečně hlásí boarding. Jedeme letištním busem. Jedna se o stejný typ letadla Embraer 145 jako jsme letěli z Krakowa tady. Pěkná kosa, ještě čekáme řadu, teď už v -8°C, než se všichni „nalodí“ a ještě nám tu pekně sněží.
I tak vylítáváme se zpožděním dalších 45 min, díky meteorologickým podmínkám. Nemrznoucí směsí nám ještě oplachují letadlo od sněhu.
Vylítáváme. Hodina a půl uběhne jako voda, díky naší únavě. Ani se nenadějeme a jsme na krakovském letišti, kde nás čeká odvoz. A jsme zpátky doma