Thajská masáž, proč ne?
Budík zvoní v 10:30, ale my vstáváme v 11:30. Až o 12:30 se odebíráme na pozdější snídani opět kousek od metra Sutthisan. Cestou si kupuji něco, co vypadá jako tvrdé sladké chleby za 60 bahtů.
Dávám si to co včera v Or Tor Kor Marketu plus si dodávám chilli papričky ať to má říz.
Hned na to si dávám thajský ledový čaj a Marťa oříškové kafé. Při přípravě nápojů kolem mě prochází borec s jakýmsi červeným drakem, tak si s ním dávám fotku.
Dopíjíme a valíme na pokoj, kde se převlékáme a dem do bazénu. Nějakou dobu poblbnu zatímco stále koukám na nabídku thajských masáží. Myslím, že to bude zajímavý zážitek, proto neváhám a dávám si masáž celého těla na hodinu pouze za 200 bahtů. U vstupu sedí Thajky, které čekají na klienty. A tak si mě vezme do parády jedna z místních do jakýchsi boxů. Čekal jsem něco ve stylu masážního lehátka, ale leží tu jen na zemi matrace pokrytou textilií. Slečna ukazuje na jakési kalhoty (připadají mi něco ve stylu tureckých kalhot) a pak se odchází připravit. Převlékám se a slečna klepe, zda už jsem ready. Kývnu na ni, protože tady taky s angličtinou moc nepochodím a začínáme.
Masáž začíná
Thajská masáž nejdříve začíná nohama a promasírovává každý sval, lýtka, stehna ale i chodidla. Prakticky promasírovává i svaly o kterých nevím a taky mi teď stoupá na prdel, nejdříve mi protahuje nohy, ale v této pozici mi také promasírovává záda – crazy. Posadila se do tureckého sedu a bere si mou nohu separátně a promasírovává další neznámé svaly, stejně tak i s druhou. Pak začíná zády a masáž už není tak příjemnou jako na začátku. Taková drobná masérka využívá dost síly k tomu, aby nezapomněla ani jedno místo. Všechno se to děje bez oleje. Sakryš teď mi promasírovává lopatky, které fest bolí. A ne že by to udělala jednou ale tak 4-5 x. Asi vidí, že s tím mám problém.
Je fakt, že mě v těchto místech při sezení u počítače pálí svaly. Nezapomene ani na ruce, a jakmile skončí s jednou části, tak dává pokyn, ať se otočím na záda. Nejlepší chvíle kdy Vám taková droboučká masérka vezme jednu nohu a svým chodidlem tlačí na Vaše třísla. Dokonce i dlaně promasírovává s prokřupáním prstů. I když to povětšinu času nebylo úplně příjemné, hodina mi utekla celkově rychle. Nakonec povídá finish, a masáž máme u konce. Poděkuji a převlékám se. Na recepci jsem zaplatil a jako bonus dostávám čaj. Pár slov jsem prohodil ještě s další masérkou, zatímco jsem v poklidu seděl v křesle koukaje kolem. Čaj dopíjím a uvolněný (až moc) docházím na pokoj. Víceméně se cítím velice dobře, mam prokrvené snad celé tělo.
Chillujeme nějakou dobu na pokoji a po tak dobré masáži si dáme i dobře jídlo. Odebíráme se na street food a dáváme si smoothies mango s jogurtem (doporučuji – výborná kombinace s užasnou konzistencí a výtečnou chutí) a kousek nacházíme street food.
Anglicky se tu nedomluvíme a tak ruce a nohy nám postačí k tomu, abychom si objednali. Když jsem paní předvedl, že bych si rád dál chicken, hned mě pochopila.
Pařba v Bangkoku?
Jelikož je dneska pátek, tak co si takhle zkusit někde zajít na diskotéku? Anet ani Tom nakonec nejdou, a tak se odpojujeme a čekáme na jedné ze zastávek. Bus má zpoždění asi 10min Místní busy jsou docela psycho, stařičké a hlučné. Je to celkem sranda, když nastupujeme a řidič se hned rozjede a my málem padáme. Hned nás zkasíroval zaměstnanec společnosti a za asi 30min jízdu jsme oba nedali ani 20 bahtů. Okna dokořán a my jsme si to štrachali.
Dojíždíme kolem 9 hod k doporučované Royal City Avenue a koukáme po diskotékách. Nic extra tu zas nevidíme, tak se rozhoduje, že počkáme do 10h a tak se stavujeme do shopu a kupujeme ananas, studené latté. Co jsem nikdy neviděl v prodeji, tak jsme taky koupili čokoládovo-karamelový mentos a green tea kit kat. Sedáme kousek od shopu a spořádáváme. Green tea kit kat chutnal opravdický jako bych pil zelený čaj, ale vnitřek byla stejná sušenka. Čokoládovo-karamelový mentos mě překvapuje a určitě bych si ho ještě někdy koupil.
Zatímco hodujeme, kousek od nás slyšíme v klubu „Route 66“ bassy a desátá se už přibližuje. Jdeme se kouknout co se tam děje. Marťa nakonec zůstává venku a tak to jdu ohlídnout. Vítá mě jakýsi securiťák a podává mi ruku, ptám se co se tam děje. S úsměvem ukazuje a doprovází mě dovnitř, abych nahlédl. Velká místnost, rozměry tělocvičny s hromadami stolů a vzadu velkým pódiem. Na něm muzikanti a vepředu stoji Thajské tanečnice v bílých tanečních oblečcích. Není tu ani deset lidí, chvíli koukám, ale pak si řeknu, že to není ta pravá pařba v Bangkoku a tak jdu ven a po dalších několika krocích nacházíme prázdné „modern karaoke, kde není slyšet hudba a vstup je zavřený.
Noční procházka po Bangkoku
Nakonec děláme noční procházku přes Bangkok až k Phetchaburi zastávce metra cca 2km dlouhou. Je skoro 23:45 a my vcházíme do stanice, ale zastavuje nás mladší hlídač a ptá se, kam jdeme. „Sussithan“, odpovídám. Ten mi odpoví… „No metro now“. To je zvláštní protože mi Google Mapy ukazují, že by normálně jet mělo. Ukazuji mu trasu a čas na mobilu, ale stejně jsem neuspěl. Po dnu jsme byli vyčerpaní a žádná MHD už moc nejezdila. Jedině bus, který byl vzdálený další kilometr.
Nakonec se rozhodujeme pro taxík, těch tu je habaděj. Stopnuli jsme jeden a jedeme směr Sussithan. Nástupní taxa za 35 bahtů a celková jízda trvala asi 4km za 55 bahtů je dost v pohodě. Podám mu ruku a koukám, že je pán taxikář taky spokojený. Fičíme ještě koupit do shopu nějaké ty bublinky (fantu) a pro mě skvělé kakaové tousty s banánovou náplní. Ještě se jdeme domluvit s Tomášem a Anetou co podnikneme zítra a nakonec uléháme po 2 hod ráno.