Otrava jídlem
Ráno se nám vůbec nechce vstávat. Marta valí na záchod a chytla to taky. Mě zase bolí hlava a vypadá to, že díky té krosně, co jsem Marti vzal. Jdu dolu oběma pro snídani a dostáváme vajíčka s toustem, máslem a džemem. Beru si to vše po schodech nahoru. Na dveře mi klepe paní a nese mi ještě Indický čaj. Namaste, odpovídám. Díky našemu stavu se rozhodujeme být celý den na pokoji a raději dospáváme. Stejně bychom si Tádž Mahal neužili. Odpoledne se snažím vyhledat cestu do naší další destinace. Velmi složitě funguje ten jejich systém jízdenek vlaků, ale nakonec jsem přeci zabookoval lístky na pozítří do Jaipuru přes aplikaci Paytm. Na pokoji jen chillujeme. Snad jen večer kupuju na ulici nějaké keksy a sprite od místního Inda, aby měla Marťa i já něco suššího. Po snězení zjišťujeme, že jsou některé keksy i půl roku prošlé. Tohle určitě žaludku neprospěje. Večer Marťu chytá sračka, a to trvá až do půl noci. Tak nějak si říkám, že to bude otrava jídlem.
Pojedeme do nemocnice?
Další den ráno chudák Marťa vyhazuje všechno ven i horem. Ta už byla na záchode tak 10x. Ráno ji taky následuji. Vypadá to, že máme stejný typ bakterie. Počítám, že to bude opravdu otravou jídlem, protože jsme očkovaní na břišní tyfus a já mam i navíc na choleru. Je to šílené, pokud se to nezlepší budeme muset do nemocnice. Vstáváme před 9 hod a dostáváme snídani od bábušky. Na ty vajíčka se nemůžu ani dívat a jim jen tousty s džemem. Dneska to ještě vyležíme a snad to zítra vše přejde. Od 12 odpoledne se situace zdá se lepší, ale stejně to nebudeme riskovat. Rušíme vlakovou jízdenku a bookojeme novou na 17.1 ať máme rezervu. Mám skoro horečku, ale věřím, že mi zítra bude fajn.