DEN 9 – Ostrov Kalsoy

Ostrov Kalsoy

Jako každou noc se budím kolem půl 4 zimou, dneska je teda pořádná kosa. Jelikož mám stále jednu mikinu mokrou, házím na sebe bundu. Nicméně se se zimou potýkám pořád během noci. Ráno máme budík na 6:30, abychom vyrazili na další ostrov trajektem v 8:00. Balíme věci a stan. Dnes naštěstí nefoukalo ani zatím neprší. Ještě před cestou posnídáme a fičíme do přístavu. Já si ještě cestou dávám na benzince kafé, protože mě trošku bolí v krku (nejspíše to bude díky tomu včerejšku). Dnes máme v plánu kouknout na ostrov Kalsoy.

pristav
hory

Vstupujeme do podpalubí a cesta trvala asi 20 min. Vstupujeme na ostrov Kalsoy a hned přestupujeme na minibus. Jedeme pres tři tunely jednoproudou silnici. Tím dojíždíme do vesnice Mikladalur. Je to vesnička jen asi s dvaceti domy. Vesnička se nachází mezi dvěma horami s vrcholy Nestindar na severní a Heimarafjall na jižní straně. Obdivovat zde můžete nejen tradiční domy s porostlými střechami, ale také kamenný kostel pocházející z druhé poloviny 19. století.

Dostává se nám malebný pohled na ostrov Kunoy. Pod vesnici se nachází seal woman a váže se k ní pověst. Socha byla vztyčena v srpnu roku 2014. Již tisíce lidí navštívilo sochu, která byla navržena tak aby vydržela vlnu třinácti metrů. Začátkem roku se socha potýkala s vlnou 11,5 metrů, avšak žádná škoda nebyla způsobena.

Kunoy
seal woman
kunoy

Taky se tu nachází dva male vodopády. Ještě se jdeme mrknout na kostelík.

waterfall
vodopad

A to je tak asi všechno. Není ani pul 10 a další minibus odsud odjíždí asi v pět hodin, proto se vydáváme zpátky po silnici.

Mikladalur - Kalsoy

Musíme přes tunel, který vede přes horu ostrova Kalsoy. První má něco přes kilometr. Raději se dáváme do rychlé chůze, abychom se odsud co nejdříve dostali. Jakmile vyjdeme, dáváme pauzu a fotíme nádherné okolí.

nature - Kalsoy

Ovce kde se podíváš

Blížíme se k dalšímu, který má kolem 650 m. Zatím tedy máme štěstí a žádné auto nám neprojelo. Další krásný pohled, jakmile vystupujeme z dalšího tunelu. Všímají si nás ovce na každém kroku a některé se k nám začnou přibližovat do bezpečné vzdálenosti. Alespoň se na ně jednou za čas přijde někdo podívat.

faroe islands
ovecky - Kalsoy

A teď poslední tunel o délce skoro 1200 m. Opět jdeme, jak nejrychleji můžeme a jedno auto potkáváme. No nejsme ani v půli cesty a z té asfaltky začínají bolet nožky. Každopádně za ty pohledy kolem to stojí. Další ovečky, které si nás všímají a mají nás jako atrakci vzhledem k tomu, že kus cesty jdou za námi a mečí. To je fakt podívaná.

ovecky - Kalsoy

faerske ostrovy
ostrov kunoy

Následně docházíme do další vesničky Húsar ostrova Kalsoy, vzdálena asi 10 km od vesnice Mikladalur. Je to osada na východní straně ostrova a nejstarší osadou na ostrově. V osadě žilo v roce 2006 55 obyvatel. Kamenný kostel zde byl postaven v roce 1920. Húsar se věnuje chovu ryb. Husár má i několik nožířů, kteří vyrábějí nádherné ruční nože ke zpracování velryb.

Kalsoy
Húsar - Kalsoy

Na chvíli sedáme kousek od kostela a občerstvujeme se a jdeme zase dál. Prší nám naštěstí jen málo, ale vítr fouká silně.

Kalsoy

Od Húsaru to je už necelé 3 km do Sydraladuru, kde se nachází přístav a my konečně docházíme. Ušli jsme asi 15 km a jde to i cítit v nohách. Ale máme čas hodinu a půl, a tak nacházíme přístřešek s lodí a čekáme, vydechujeme.

lod

Zpátky do Klaksvíku

Konečně přijíždí loď a my nastupujeme a fičíme zpátky do Klaksvíku. Pěkně to v podpalubí „huštá“, asi jsou dost silné vlny. Když připlouváme, rozpršelo se. Jdeme přes benzínku a já si kupuji mini pizzu, konečně dneska nějaké teplé jídlo. Míříme směrem ke kavárně, protože se potřebujeme zahřát a autobus do Torhavnu nám stejně jede za dvě a půl hodiny. Dávám si čokoládové latté a následně horkou čokoládu. Obě za 40 DKK.

Čas se naplnil a je potřeba jít, ale dost prší, naštěstí je zastávka jen kousek. Kapky vody s větrem bičují skla autobusu. Jízda trvala asi hodinu a půl. V Torshávnu stále prší a vystupovat se mi zrovna dvakrát nechce. Ale musíme směrem do kempu, ale ještě předtím, než vyrážíme, nahazuji pláštěnku. Déšť a větrno, to je tu s čím se místní často potýkají a není dvakrát příjemné v tom jít. Docházíme přemočení do kempu a platíme už na 4 noci dopředu. Hned jdeme do kuchyňky a já si vytahuji mokré věci, které suším uvnitř. Potkáváme opět týpka ze Settlu (toho kterého jsme potkali v Eidi), taky úspěšně dorazil. Mimo jiné se v místnosti nachází další mladí cestovatele. Hlad už mám pořádný, a tak vytahuji chilli s česnekem od dobrého hostince. S chlebem toho je teda kotel.

Pochillujeme nějakou dobu v teple a pak se rozhodujeme jít spát. Jirka jde napřed. Po chvíli se vrací zpátky, že vítr bičuje stan a je tam mokro. Záchodu má kemp hodně, a tak do jedné z místnosti koukám, zda bych se nevlezl tam a vlezl. Takže dnešní noc strávím poprvé na hajzlu. Na zem tak házím karimatku, deku a spacák. Místnost není nějak velká, proto si raději i otevírám ventilaci okna a zamykám se. V klidu usínám.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..